Psaní deníku, anebo journaling? Vyberte si a poznávejte sami sebe během psaní
Snad každý si někdy zkoušel psát deník, anebo měl ten úmysl. Pro někoho se stává obdobou deníku ručně psaný diář, jiný využívá digitální...
top of page
Jsem student či studentka vysoké školy
Tipy, doporučení a témata vybraná pro cílovou skupinu mladých dospělých, kteří studují vysokou školu a připravují se na profesi; tipy užitečné jak pro péči o sebe a pro prevenci akademického stresu, tak pro využití v učitelství nebo pomáhajících profesích
Škola a stres. Nerozluční kamarádi?
Každý, kdo prošel jednotlivými stupínky vzdělávacího systému, dobře ví, že chodit do školy občas znamená stres a nepohodu. Na mnoha základních nebo středních školách se učitelům daří pěstovat přátelskou atmosféru, někde je ale stres velkým problémem, který přispívá k tomu, že čeští školáci – ve srovnání se žáky v jiných zemích – chodí do školy neradi. Mezinárodní výzkum TIMSS provedený mezi žáky čtvrtých ročníků dokonce ukázal, že žádní jiní žáčci v Evropské unii nechodí do školy tak neradi jako právě děti v Česku. Smutné je i to, že procento žáků, kteří do školy chodí neradi, se napříč ročníky zvyšuje.
Těžko říct, jaké faktory mají na nízkou oblibu školy u nás vliv, stres a nepohoda ve škole k nim ale bude velmi pravděpodobně patřit. Stres přitom neovlivňuje pouze náš pocit pohody, ale má mnohé negativní důsledky a prokazatelný neblahý vliv na studijní úspěchy. Pokud ještě na okamžik zůstaneme ve škole, za zmínku stojí závěry mezinárodních testů PISA, které poukázaly na to, že studenti zažívající stres mají i horší studijní výsledky. Ve výzkumu šlo o žáky, kteří uvedli, že zažívají ze strany učitele zesměšnění nebo urážky, nebo kteří dostávají negativní zpětnou vazbu od učitelů: domnívají se, že je učitel přísněji trestá, nebo jim dává najevo, že nejsou dost chytří. Negativní vliv na prospěch žáků mají podle šetření právě obavy a z nich plynoucí nepohoda.
Ani na vysoké škole se stresu pravděpodobně nevyhnete. Spíše naopak se s ním setkáte ve větší míře. Zesměšnění či urážky vás snad na akademické půdě nepotkají, přesto panuje v odborné literatuře shoda, že stres je pro většinu vysokoškolských studentů na světě přirozenou součástí studia; potvrzuje to ostatně i běžná zkušenost studujících. Oproti základní nebo střední škole zde totiž působí další specifické faktory typické pro vysokoškolské studium. Hovoří se dokonce o fenoménu akademického stresu – který je v odborné literatuře popsán a zkoumán.
Akademický stres. Co může být jeho zdrojem?
Co je typickým zdrojem stresu v akademickém prostředí? Každý student či studentka odpoví, že zdrojem je už samotný způsob ověřování znalostí typický pro vysokou školu: tedy zkoušky koncentrované do určitého období (s velkým rozsahem učiva) a nutnost zvládnout nároky studijních plánů. Přidejme ještě tlak na výkon, vysokou studijní zátěž nebo nejistotu studujících tváří v tvář náročným požadavkům – někdy i nejisté vyhlídky na pracovní uplatnění a úspěch. Na některých vysokých školách nebo fakultách může panovat i nevraživost mezi studenty jako důsledek přehnaně soutěživého prostředí, roli jistě hraje i pohoda (nebo naopak nepohoda a stres) samotných akademiků.
O tom, že stres vysokoškolských učitelů se může přenášet i na studenty, asi nikdo nepochybuje. Samostatnou kapitolou jsou pak osobní příběhy jednotlivých studentů, v nichž může hrát roli stresoru nadměrné očekávání rodičů nebo třeba nejistá rodinná a sociální situace. Finanční náročnost studia a obavy z narůstajících výdajů stresují jistě nemálo studentů.
Stres vyvolává také pocit nedostatku času a neschopnost splnit studijní povinnosti v daných termínech. Někdy se student dostane do časového skluzu nemocí, neúspěchem u dílčí zkoušky nebo třeba výjezdem do zahraničí. Stres je pak vyvoláván pocitem, že nezvládáme dohonit to, co jsme zameškali, a dalším narůstáním objemu nových úkolů.
Přestože někdy může určitá míra stresu výkon studenta i zvyšovat, většina odborníků spíš poukazuje na to, že stres má negativní důsledky – zvláště když je dlouhodobý a když se člověku nedaří nacházet prostor pro relaxaci a úlevu. Vystresovaný student se tak dostává do pasti, protože negativním důsledkem působení stresu je snížení schopnosti učit se, myslet a soustředit se. Když stres způsobí ještě poruchy spánku nebo syndrom vyhoření, je zaděláno na průšvih a studium může končit neúspěchem.
Věnujte proto pozornost svému duševnímu zdraví a snažte se, aby nad vámi stres nezískal nadvládu. Nepodceňujte ani každodenní starosti – právě v kombinaci s akademickým stresem mohou negativně poznamenat vaše duševní zdraví a mohou přerůst do vážných problémů. Máte-li pocit, že výše popsané problémy se vás týkají, začněte svou situaci řešit a nebojte se požádat o pomoc. V případě vážnějších potíží je na místě vyhledat odbornou pomoc, kromě toho existuje i řada běžně dostupných nástrojů, pomocí nichž lze posilovat svou psychickou odolnost a zvládat stres lépe.
Chraňte své duševní zdraví a nepodceňujte akademický stres! Využijte naše materiály k tématu duševní hygieny nebo navštivte naše workshopy!
Na našich stránkách najdete celou řadu materiálů k tématu wellbeingu, duševní hygieny a duševního zdraví. Zaměřujeme se na vytváření metodik pro využití ve škole, ale i v osobním životě. Díky laskavé podpoře Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a jejího Centra inovací ve vzdělávání jsou pro vás materiály zdarma ke stažení. Stejně tak můžete využít jedinečné nabídky workshopů a dalších akcí k tématu emoční první pomoci, zvládání stresu nebo wellbeingu a expresivních terapií. Každý semestr zveřejňujeme aktuální nabídku. Sledujte nás!
Tip odjinud: Zjistěte, jak si stojíte v oblasti duševního zdraví!
Pro zajímavost přidáváme tip na velmi zajímavé webové stránky, kde se můžete otestovat a zjistit, jak si stojíte v oblasti duševního zdraví. Jde o web s názvem Opatruj se. V jeho sekci Otestuj se můžete najít standardizované testy, které se běžně používají pro screening problémů v oblasti duševního zdraví. Na stránkách najdete jak základní well-being test, jenž testuje kvalitu aktuální duševní pohody, tak test zaměřený na detekování příznaků, jež mohou doprovázet vážnější duševní problémy, např. úzkost a depresi. Web vyvinuli odborníci z Národního ústavu duševního zdraví a kromě testů obsahuje i řadu tipů na zvyšování duševní odolnosti. Obsah webových stránek byl vytvořen na základě vědecké evidence, to znamená, že se zde nachází pouze spolehlivé a vědecky ověřené informace.
Videa k sociálnímu bezpečí
Sociální bezpečí je téma rezonující nejen vysokoškolským prostředím. Spolu s dalšími vysokými školami se Univerzita Palackého v Olomouci snaží o budování sociálně bezpečného prostředí, v němž je chování a jednání všech přítomných vedeno principy kolegiality, integrity, rovnosti, respektu, otevřenosti a pozornosti k ostatním, jakákoliv forma nežádoucího chování, zastrašování, agrese, šikany nebo diskriminace je považována za nepřijatelnou. Pro vytvoření sociálně bezpečné UP proběhly vzdělávací workshopy, realizovala se dotazníková šetření, proškolily se kontaktní osoby pro řešení šikany na pracovišti a chystají se další aktivity. Veškeré informace k sociálnímu bezpečí na UP najdete na webu Férová univerzita. V rámci společného projektu českých vysokých škol vznikla série videí Nemusíš — můžeš, která ukazuje příklady nežádoucího chování. Za pomoci odborníků a odbornic pak má každý krátký šot vysvětlení, proč zobrazované chování není akceptovatelné nejenom na univerzitní půdě, ale ani v běžném životě. První video nese název Něco za něco. Druhý díl se jmenuje Mě se to netýká a zaměřuje se na roli aktivního přihlížejícího. Třetí díl nazvaný Byla to jen fotka se zabývá sdílením citlivých informací.
Sociální bezpečí na českých vysokých školách v kontextu akademické etiky | Tereza Smužová, Univerzita Karlova
Sociální bezpečí lze definovat jako ideální stav prostředí, ve kterém je chování a jednání všech přítomných přirozeně vedeno principy kolegiality, integrity, rovnosti, respektu, otevřenosti a pozornosti k ostatním a kde jakákoliv forma nežádoucího chování, zastrašování, agrese, šikany nebo diskriminace je považována za nepřijatelnou, a to bez ohledu na to, zda se jedná o studentky a studenty nebo zaměstnankyně a zaměstnance. Sociální bezpečí je tedy založené na mezilidských vztazích, v sociálně bezpečném prostředí se lidé necítí ohroženi chováním druhých a jsou si jisti, že mohou svobodně vyjádřit svůj názor, aniž by byli uráženi, ponižováni, zastrašováni či umlčováni. Charakteristikami sociálně bezpečného prostoru je neustálé věnování pozornosti otázce, jaké chování je a není žádoucí a reflexe mocenské nerovnováhy. Více informací o sociálním bezpečí a doporučení pro vysoké školy najdete v dokumentu Sociální bezpečí na českých vysokých školách v kontextu akademické etiky, který si můžete stáhnout zde a nebo — spolu s dalším zajímavým obsahem — na webové adrese Férová univerzita v rámci webových stránek Univerzity Palackého v Olomouci. Autorka publikace: Tereza Smužová, kancelář rektorky, Univerzita Karlova
Co dělat, pokud máte vážnější problémy? Vyhledejte pomoc!
Vysokoškolská poradna při katedře psychologie a patopsychologie je účelové zařízení Pedagogické fakulty Univerzity Palackého, které poskytuje psychologické poradenské služby studujícím Pedagogické a Přírodovědecké fakulty UP a zaměstnancům Pedagogické fakulty UP v Olomouci. Pokud patříte do této cílové skupiny, pak jsou služby této poradny určené právě vám a jsou pro vás zdarma. Pokud do dané skupiny nepatříte, na webu poradny — ale i jinde — najdete mnoho podpůrných tipů a kontaktů.
Pokud jde o typ služeb zmíněné poradny, je třeba vzít v potaz, že cílem psychologického poradenství je překonávání psychologických potíží klienta nebo rozvoj jeho osobnosti. Psychologické poradenství ale není psychoterapie, nejedná se ani o způsob práce s klienty, jenž vyžaduje či umožňuje pracovat s farmakologickými způsoby řešení problémů. V naší poradně nezajišťujeme ani akutní krizovou intervenci.
V případě akutních stavů kontaktujte krizová centra nebo linku bezpečí. Více odkazů naleznete v sekci webu „Jsem v akutní krizi“.
Tipy na cvičení, jež vám pomohou relaxovat a pečovat o své duševní zdraví
Naše stránky nabízejí mnoho praktických pomůcek pro prevenci duševních problémů. Jejich cílem je naučit uživatele pravidelně pečovat o své duševní zdraví a nacházet cesty k hlubokému životnímu uspokojení — wellbeingu. K duševní hygieně patří například relaxace, pozitivní self talk, psaní deníku, reflektování svých stavů a nebo dechová cvičení. Specifickým obsahem naší webové platformy jsou cvičení kreativity a imaginace, jež napomáhají tolik potřebné abreakci a uvolnění tvůrčího potenciálu, který v sobě má každý člověk. Expresivní aktivita napomáhá k uvolnění napětí, k hledání a vyjádření osobních témat a vlastní identity, stejně jako k sebepoznání.
bottom of page