_gif.gif)
Trápí vás stresové situace?
Vyzkoušejte jednoduchá dechová cvičení. Pomohou vám najít ztracený klid!
Na našich stránkách najdete celou řadu tipů pro dechová cvičení a meditativní praktiky založené na dechu. Pokud vám vyhovuje sledovat pro podporu dechu nějakou vizualizaci, přijdete si na své. A proč se dýchání vůbec věnovat? Dech má klíčovou úlohu při zvládání různých stresových situací a náročných emocí. Soustředění na dech a jeho úprava jsou navíc vždy dostupné a můžeme si jednoduše sami pomoci.
Prozkoumejte naše tipy na dýchání a dechová cvičení!
Akademický stres. Co může být jeho zdrojem?
Co je typickým zdrojem stresu v akademickém prostředí? Každý student či studentka odpoví, že zdrojem je už samotný způsob ověřování znalostí typický pro vysokou školu: tedy zkoušky koncentrované do určitého období (s velkým rozsahem učiva) a nutnost zvládnout nároky studijních plánů. Přidejme ještě tlak na výkon, vysokou studijní zátěž nebo nejistotu studujících tváří v tvář náročným požadavkům – někdy i nejisté vyhlídky na pracovní uplatnění a úspěch. Na některých vysokých školách nebo fakultách může panovat i nevraživost mezi studenty jako důsledek přehnaně soutěživého prostředí, roli jistě hraje i pohoda (nebo naopak nepohoda a stres) samotných akademiků.
O tom, že stres vysokoškolských učitelů se může přenášet i na studenty, asi nikdo nepochybuje. Samostatnou kapitolou jsou pak osobní příběhy jednotlivých studentů, v nichž může hrát roli stresoru nadměrné očekávání rodičů nebo třeba nejistá rodinná a sociální situace. Finanční náročnost studia a obavy z narůstajících výdajů stresují jistě nemálo studentů.
Stres vyvolává také pocit nedostatku času a neschopnost splnit studijní povinnosti v daných termínech. Někdy se student dostane do časového skluzu nemocí, neúspěchem u dílčí zkoušky nebo třeba výjezdem do zahraničí. Stres je pak vyvoláván pocitem, že nezvládáme dohonit to, co jsme zameškali, a dalším narůstáním objemu nových úkolů.
Přestože někdy může určitá míra stresu výkon studenta i zvyšovat, většina odborníků spíš poukazuje na to, že stres má negativní důsledky – zvláště když je dlouhodobý a když se člověku nedaří nacházet prostor pro relaxaci a úlevu. Vystresovaný student se tak dostává do pasti, protože negativním důsledkem působení stresu je snížení schopnosti učit se, myslet a soustředit se. Když stres způsobí ještě poruchy spánku nebo syndrom vyhoření, je zaděláno na průšvih a studium může končit neúspěchem.
Věnujte proto pozornost svému duševnímu zdraví a snažte se, aby nad vámi stres nezískal nadvládu. Nepodceňujte ani každodenní starosti – právě v kombinaci s akademickým stresem mohou negativně poznamenat vaše duševní zdraví a mohou přerůst do vážných problémů. Máte-li pocit, že výše popsané problémy se vás týkají, začněte svou situaci řešit a nebojte se požádat o pomoc. V případě vážnějších potíží je na místě vyhledat odbornou pomoc, kromě toho existuje i řada běžně dostupných nástrojů, pomocí nichž lze posilovat svou psychickou odolnost a zvládat stres lépe.
Škola a stres. Nerozluční kamarádi?
Každý, kdo prošel jednotlivými stupínky vzdělávacího systému, dobře ví, že chodit do školy občas znamená stres a nepohodu. Na mnoha základních nebo středních školách se učitelům daří pěstovat přátelskou atmosféru, někde je ale stres velkým problémem, který přispívá k tomu, že čeští školáci – ve srovnání se žáky v jiných zemích – chodí do školy neradi. Mezinárodní výzkum TIMSS provedený mezi žáky čtvrtých ročníků dokonce ukázal, že žádní jiní žáčci v Evropské unii nechodí do školy tak neradi jako právě děti v Česku. Smutné je i to, že procento žáků, kteří do školy chodí neradi, se napříč ročníky zvyšuje.
Těžko říct, jaké faktory mají na nízkou oblibu školy u nás vliv, stres a nepohoda ve škole k nim ale bude velmi pravděpodobně patřit. Stres přitom neovlivňuje pouze náš pocit pohody, ale má mnohé negativní důsledky a prokazatelný neblahý vliv na studijní úspěchy. Pokud ještě na okamžik zůstaneme ve škole, za zmínku stojí závěry mezinárodních testů PISA, které poukázaly na to, že studenti zažívající stres mají i horší studijní výsledky. Ve výzkumu šlo o žáky, kteří uvedli, že zažívají ze strany učitele zesměšnění nebo urážky, nebo kteří dostávají negativní zpětnou vazbu od učitelů: domnívají se, že je učitel přísněji trestá, nebo jim dává najevo, že nejsou dost chytří. Negativní vliv na prospěch žáků mají podle šetření právě obavy a z nich plynoucí nepohoda.
Ani na vysoké škole se stresu pravděpodobně nevyhnete. Spíše naopak se s ním setkáte ve větší míře. Zesměšnění či urážky vás snad na akademické půdě nepotkají, přesto panuje v odborné literatuře shoda, že stres je pro většinu vysokoškolských studentů na světě přirozenou součástí studia; potvrzuje to ostatně i běžná zkušenost studujících. Oproti základní nebo střední škole zde totiž působí další specifické faktory typické pro vysokoškolské studium. Hovoří se dokonce o fenoménu akademického stresu – který je v odborné literatuře popsán a zkoumán.
Akademický stres
Škola, studium, výkon... také se vám zdá, že jde o ideální prostředí pro stres? A šlo by to změnit? Zkusme to!
Chraňte své duševní zdraví a nepodceňujte stres! Využijte naše materiály k tématu duševní hygieny nebo navštivte naše workshopy!
Na našich stránkách najdete celou řadu materiálů k tématu wellbeingu, duševní hygieny a duševního zdraví. Zaměřujeme se na vytváření metodik pro využití ve škole, ale i v osobním životě. Díky laskavé podpoře Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a jejího Centra inovací ve vzdělávání jsou pro vás materiály zdarma ke stažení. Stejně tak můžete využít jedinečné nabídky workshopů a dalších akcí k tématu emoční první pomoci, zvládání stresu nebo wellbeingu a expresivních terapií. Každý semestr zveřejňujeme aktuální nabídku. Sledujte nás!