Tvůrčí psaní v přírodě | Všímavost, sebereflexe a vlastní vyjádření
Tato expresivní úloha založená na tvůrčím psaní se zaměřuje na všímavost a sebevyjádření – a vede žáky a žákyně k tomu, aby vnímali...
top of page
Sebepoznání
Jak se vyznat sám v sobě, jak pečovat o svůj vnitřní svět a růst; tipy a cvičení na sebepoznání
KDYŽ CHCI POZNAT SÁM SEBE...
Na této stránce najdete celou řadu tipů na jednoduché i složitější aktivity a cvičení, jež nabízejí podněty pro sebepoznání. Můžete si také zdarma stáhnout naše listy a karty pro žáky a využít zajímavé tipy pro vlastní sebepoznání, ale i pro sebepoznávací aktivity svých žáků.
POZNEJTE SVOU OSOBNOST!
Lidská osobnost se podobá složitému obrazu seskládanému z barevných sklíček kaleidoskopu. Každé sklíčko nekonečného množství možných obrazců představuje jednu z osobnostních dispozic, jež se v člověku vzájemně ovlivňují a propojují do výsledného celku osobnosti. Vytvářejí trsy, reagují na sebe a člení se do složitého obrazu. Tato sklíčka-dispozice samozřejmě neříkají nic o našich hodnotách, názorech, zálibách nebo charakteru, jsou ale důležitou strukturou naší osobnosti, jež do značné míry vypovídá o tom, jací jsme, jak reagujeme na různé impulsy a jak se chováme v určitých situacích.
Každá z těchto relativně stálých dispozic a vlastností může ovlivňovat chování každého z nás jinou silou, zajímavé ale je, že základní strukturu "sklíček" máme celý život danou a právě ona předurčuje, jak budeme přirozeně, takříkajíc na první dobrou, reagovat na nějaký podnět. Nechme nyní stranou, kolik sklíček se v našem osobnostním kaleidoskopu vlastně nachází, jisté je, že mezi nimi nechybí faktory jako povahová integrace, temperament, povaha kognitivních procesů nebo motivační sklony.
Žádné ze sklíček přitom nelze posuzovat jako vyloženě žádoucí, nebo naopak nežádoucí, stejně jako nemůžeme říct, že jedna barva nebo tvar jsou ošklivé, a jiné naopak krásné. Každé sklíčko je zkrátka jiné a pomáhá dohromady poskládat výsledný obraz toho, kým jsme. Je jen na nás, co s našimi sklíčky budeme dělat.
Naše dispozice a vlastnosti jsou jako sklíčka.
Poznejte ta svoje!
S poznatky o "sklíčkách" pracují různé rozšířené psychodiagnostické nástroje, my se ale v cvičení, které nabízí naše webová platforma, nebudeme měřit. Nejde nám totiž o nějaký přesný výsledek testu. Ten může být sice zajímavý, ale nám jde spíše o to, aby si svůj "výsledek" každý našel sám svým postupným hledáním a tázáním.
Cílem je hlubší poznávání sebe sama a přemýšlení nad tím, jaká "sklíčka" nás utvářejí a proč někdy reagujeme, tak jak reagujeme — a proč třeba úplně jinak než ostatní. Některé ze svých daností známe docela dobře, jiné si příliš neuvědomujeme. Nabízí se otázka, jestli bychom mohli ve svém životě něco změnit, kdybychom se lépe poznali. Co myslíte?
Odpověď je samozřejmě ano! S predispozicemi a danostmi své osobnosti můžeme záměrně pracovat! Bez poznání toho, kým vlastně jsme, to ale nepůjde. Jednou z možností jak lépe pochopit, kdo jsme, je využití naší jednoduché pomůcky. Primárně je koncipovaná jako pomůcka do školy — pro starší žáky a mladé dospělé. Pracuje s modelovými profily běžných teenagerů, s nimiž se žáci mohou porovnávat. Profily odpovídají faktorům klasického dotazníku šestnácti faktorů osobnosti známého psychologa Raymonda B. Cattella. Cattelův vlivný nástroj se i dnes hojně využívá v diagnostice a dočkal se řady úprav a aktualizací. Dodnes zůstává cenným nástrojem jak pro výzkum, tak pro praktické aplikace v psychologii a ve vzdělávání. Připravené profily s charakteristikami modelových postav — uspořádané do souboru karet s genderovými variantami — představují vždy určitý pól dané dispozice a její projev v běžném životě. Jsou tak názorné a jednoduše pochopitelné.
Pomůcka je koncipována pro dvojice či trojice žáků, do třídy budete tedy potřebovat několik souborů vytištěných karet.
Každý ve skupině vždy vezme jednu z karet a přečte ji. Pak se rozvine volný rozhovor založený na srovnání žáka s jeho vrstevníkem na kartě.
Příklad: Honza je ten typ kámoše, který se o všechno zajímá. Je jako ryba ve vodě na různých akcích, všechny dokáže pobavit svým smyslem pro humor a nepokazí žádnou legraci. Umí se rychle přizpůsobit různým situacím a lidem. Po přečtení následují odpovědi například na tyto otázky: Podobáš se Honzovi? Nebo jsi spíš jeho pravý opak? Ostatní ve skupině mohou reagovat a poskytují svůj pohled na to, zda má podle nich člověk danou dispozici, či nikoliv. Pak bere kartu další ve skupině a vše se opakuje.
Po této základní aktivitě se každý může pustit do sepsání vlastního profilu — napsaného v podobném stylu, jako jsou ty modelové. Jde o vynikající příležitost k sebepoznání, lepšímu uvědomění svých dispozic a sebereflexi. Při psaní pomohou nejen příklady, ale i otázky na kartách. Právě ony často stručně a jasně vystihují daný faktor.
Vše může být doplněno expresivní aktivitou: malováním či kreslením sklíček kaleidoskopu a reflexí nad složitostí lidské osobnosti. Během reflexe můžeme klást tyto otázky: Podařilo se vám najít shody? Můžeme naše dispozice překonat? Jak přijmout sám sebe a využít svých silných stránek? Co dalšího ovlivňuje, kým jsme?
Hra s profily má i další možné varianty. Žák může vybrat někoho, kdo je mu nejvíc podobný, může poukázat na podobnost někoho ze spolužáků s člověkem z karty, může navrhovat využití určitých vlastností a způsoby práce s nimi apod. Anebo je možné hrát scénky (třeba v roli našeho pravého opaku) a zkoumat své hranice a jejich překračování.
Využijte naši pomůcku ve škole!
Jak s ní pracovat?
Využijte naše další tipy a aktivity, jejichž cílem je sebepoznání a sebereflexe!
Sešit pro žáky k tématu sebepoznání
Studentka učitelství výtvarné výchovy Kateřina Prokopová připravila jako svou diplomovou práci soubor námětů k tématu sebepoznání. Jednotlivé úlohy, které spojují tvorbu, přemýšlení a psaní jsou koncipovány do podoby tvůrčího originálního sešitu, který žáky provází pololetím. Výsledkem je jedinečný otisk osobnosti tvůrce a originální autorská knížka, která dává odpověď na otázku Kdo že to vlastně jsem? V praxi ověřenou metodiku mladé pedagožky zveřejníme již brzy.
Monology, které vedeme se svou duší | Psaní deníku, journaling jako cesta k sebepoznání a duševnímu zdraví
Snad každý si někdy zkoušel psát deník, anebo měl ten úmysl. Pro někoho se stává obdobou deníku psaný diář, jiný využívá digitální formy deníku a zápisků. V poslední době se čím dál častěji hovoří o journalingu a postupně se tímto slovem označuje technika duševní hygieny a sebereflexe, využívaná v běžném kontextu, ale i během terapie. Journaling a určité otázky kladené klientovi se využívají také v koučingu. Zatímco deník může mít mnoho podob a různé obsahy podle záměru a založení autora, journaling se soustředí na sebepoznání, sebereflexi a osobní růst. Centrem je sám autor a jeho prožívání. Deník je pak záznamem jeho osobní cesty za dosažením životních cílů a prostředkem duševní hygieny či terapie. A jak to vlastně může fungovat? Jak se odehraje nějaký pokrok nebo jak můžeme psaním něco objevit nebo něčeho dosáhnout? Vždyť během psaní jsme zdrojem podnětů jen a pouze my sami? Odpověď je jednoduchá. Jen my sami a nikdo jiný můžeme ve své životě něco změnit nebo na něco přijít – a odpovědi na životní otázky můžeme najít jen sami v sobě.
bottom of page