Navržená modelová lekce je jednoduchou metodikou doprovázející pocitové karty a karty tematizující duševní zdraví a pohodu, jež pro vás připravil náš tým a jež si můžete volně stáhnout na portále Pečuji o sebe... a své žáky. Kromě modelové lekce nabízíme řadu dalších variant, jak lze s kartami opakovaně pracovat — a mnohé jistě vymyslíte vy sami přímo se svou třídou či skupinou. Lekce využívá karty jako originální projektivní materiál, který žáci spojují se svým subjektivním prožíváním. Percepce obrazového materiálu je poté doplněna expresivní a reflektivní aktivitou.
Modelová lekce má toto schéma:
1
Úvodní monitoring emocí — s využitím pocitových karet
Každý žák si vybírá z rozložených pocitových karet jednu podle toho, jak se cítí; zahajujeme komunikaci v kruhu, kdy každý z žáků ukáže kartu a sdělí, jak se má, s čím dnes přichází, co ho těší nebo trápí. Postupně dojedeme "řetízek" v kruhu a pokračujeme následnou evokační aktivitou. V časové nouzi se evokace odehraje jednoduše a stručně — poté, co "řetízek" doputuje zpátky k učiteli.
O pocitových kartách
Pocitové karty jsou svým volným designem založeným na barevných skvrnách a plochách vhodné k projekci momentálních emocí, vnitřních stavů, nálad — proto je doporučujeme využít pro monitoring emocí v úvodu a závěru, případně i během lekce samotné, pokud je vícehodinová. Žáky vyzveme k tomu, aby si z množství karet vybrali kartu, která tuto emoci nejlépe vyjadřuje — neměli by přitom přemýšlet příliš dlouho, ale spíše pracovat s prvním dojmem či pocitem. Během lekce se ke kartám mohou žáci vracet, brát si další, vytvářet barevnou krajinu svých emocí a využít psychologického působení barev a principu obrazové metafory a projekce.
2
Evokace tématu
Vybírat lze jakékoliv všeobecné nebo zcela konkrétní téma z oblasti duševní hygieny nebo wellbeingu (moje radosti a starosti, já a lidé okolo mě, jaké jsou moje potřeby, co narušuje můj pocit životní pohody a stability, spánek, stres, emoce, moje hodnoty atd.) podle záměru učitele a potřeb třídy; evokace může probíhat podle možností časové dotace buď jako prosté uvedení do tématu s využitím slovních metod, anebo jako výrazová výtvarná hra, jako brainstorming, čtení motivačního příběhu apod.
3
Projektivní využití tematických karet
Po nastolení či navození tématu následuje projektivní využití tematických karet — podle počtu žáků je vhodné, aby byl karet dostatek, takže využijeme případně více sad, aby žáci měli z čeho vybírat. Karty využijeme jako projektivní prostředek — žáci a žákyně si vybírají jednu kartu nebo více karet podle zadání a hledají v nich svoje téma nebo téma nabídnuté učitelem. Začínají obvykle pozorováním karty, identifikací motivů, asociováním a postupným hledáním tématu či ryze osobního významu — na které v další fázi lekce navazuje expresivní aktivita. Tento proces lze pojmenovat jako proces percepce, tedy vnímání, kdy žák jedinečným způsobem konstruuje vnímaný podnět v podobě karty (ale i celku výukové situace) s využitím senzorických informací, a svých dosavadních zkušeností, stavů, znalostí a myšlenkových procesů.
Soubor vhodných otázek a instrukcí pro práci s kartami:
Vyber si z hromádky jeden obrázek, který ti okamžitě — "na první dobrou" — asociuje naše dnešní téma. (Například co narušuje tvůj pocit životní pohody a stability?)
Vyber si jeden obrázek, který tě dnes oslovil, který tě takříkajíc "volá", přitahuje. (Nemusí se ti zrovna líbit, ale něco tě na něm přitahuje.)
Sleduj v klidu obrázek a zamysli se nad tím, co vidíš. Může mít motiv pro tebe osobně nějaký význam? Jak na tebe obrázek působí? Co cítíš, když si jej delší dobu prohlížíš? Jaké asociace tě napadají?
Co myslíš, je v kartě ukryt nějaký vzkaz přímo pro tebe? Souvisí některý z motivů s tvým vlastním životem nebo situací, v níž se právě nacházíš? Připomíná ti některý z motivů něco, co jsi někdy prožil/a nebo čím právě procházíš?
Jaký bys kartě dal/a název? Co je podle tebe jejím tématem? Jaké poselství v ní můžeš přečíst? Co právě teď potřebuješ k tomu, aby ses cítil/a dobře? Karta ti napoví!
Tuto kartu jsem si vybral/a, protože... Tato karta se mi líbí—nelíbí, protože... Tuto kartu bych vybrala jako vzkaz pro svého přítele/rodinného příslušníka/učitele, protože...
Kdybys měl/a kartu poslat sama sobě jako dopis, jakým textem bys ji doplnil/a? Piš jako v dopise: Milá Jano, ...
Varianta, v níž karty přiděluje učitel nebo si je žák vybírá poslepu:
Zde může být zajímavý moment překvapení a identifikace, anebo naopak odmítnutí obrázku. Žáky bychom neměli nutit pracovat s kartou, která v nich budí odpor, resp. s takovou, kterou výslovně nechtějí. Právě moment odmítnutí může být také podnětem k přemýšlení. Nezapomeneme se proto zeptat: Jsou karty pro tebe v pořádku? Nebo bys je chtěl/a vyměnit za jiné? Dokážeš vyjádřit, co se ti na kartě nelíbí? Chceš sdílet, co tě na ní zlobí nebo rozčiluje?
Varianta s více kartami:
Vyber si tři karty a sestav z nich příběh.
Seřaď karty do řady podle období svého života.
Najdeš mezi kartami nějaký vztah, souslednost, významovou rozdílnost nebo kauzalitu?
Varianta, kdy darujeme kartu druhému člověku:
Například u tématu zaměřeného na podpůrné klima, vztahy ve třídě a podporu vztahů mezi spolužáky může znít zadání takto: Vyberte každý kartu pro svého spolužáka. Zvolte takovou, která druhého podpoří nebo mu pomůže. U výběru myslete na to, co váš spolužák potřebuje. Doprovoďte výběr a svůj "dar" slovním komentářem. Tuto kartu jsem ti vybral/a, aby ti připomněla, že... Tuto kartu jsem ti vybral/a, aby ti pomohla s... Tuto kartu potřebuješ, protože...
Otázek může být nekonečné množství, princip je ten, že vhodně volenými instrukcemi a otázkami vedeme žáky k tomu, aby se zamysleli nad tím, kdy se cítí dobře a svobodně, jak se jim daří komunikovat s ostatními, jaký je jejich spánek a jak relaxují. Mohou pojmenovat, kdy se cítili nanic a z čeho mají obavy, mohou formulovat své potřeby, vyjádřit, co je zranilo a co by jim pomohlo cítit se zdravě, stabilně a silně. Nejen tato témata můžete společně s žáky v kartách objevit.
O tematických kartách
Tematické karty obsahují rozličné motivy a nabízejí různá témata z oblasti duševní hygieny a wellbeingu. Nejsou ale popisné, naopak jsou designovány tak, aby nebyly příliš "didaktické", ale aby podněcovaly obrazotvornost a vznik různorodých asociací. Stejný obrázek tak může pokaždé napovědět nebo asociovat něco jiného. V kartách se objevují postavy, situace a různé další motivy. Při jejich koncipování jsme např. zohlednili základní emoce, zásady duševní hygieny nebo nejčastější problémy duševního zdraví a problémy, s nimiž se mladí lidé potýkají. Žáky vyzveme, aby z hromádky vybrali kartu, jež se jim "hodí" k tématu, které zadáváme, anebo si mohou náhodně (třeba i poslepu) vybírat a hledat v kartě svůj osobní význam, vzkaz, téma k zamyšlení. Lze pracovat i tak, že si žáci vybírají karet více, kombinují je s pocitovými kartami atd.
4
Expresivní aktivita a hledání významu
Expresivní aktivita plynule navazuje na projektivní pozorování karty a její osobní interpretaci. Aktivita — ať již pracuje s výtvarnými technikami, dramatickými etudami nebo třeba s tvůrčím psaním — umožňuje tuto interpretaci vyjádřit, zachytit, fixovat do nějakého viditelného výsledku. Během aktivity dochází k hlubšímu hledání osobního významu, k jeho postupnému objevování a uvědomění si během exprese.
Expresivní aktivita (kresba, malba, modelování, dramatická etuda, gesto, pohyb, tvůrčí psaní apod.) může být doprovázena rozhovory ve dvojicích nebo ve skupině. Pokud má performativní charakter, pak bychom ji měli předvést před publikem tvořeným spolužáky. Pokud jde o aktivitu výtvarnou, výstupy by se měly položit např. na zem a žáci by měli mít prostor si je prohlédnout a spontánně o nich hovořit.
5
Reflexe
V reflektivní části se vracíme do kruhu a v celé skupině dáme prostor pro sdílení zážitků z expresivních aktivit. Podle zvoleného cíle a témat vracíme komunikaci v kruhu právě k nim, tak aby došlo k vyslovení a k upevnění poznání. Pro reflexi by měly být přichystány otázky cílící na hlavní téma, to ale neznamená, že by žáci nemohli sdílet i další zážitky a postřehy. Pro reflexi necháváme dostatek času, protože z expresivních terapií nebo z artefiletiky víme, že klíčové je nejenom vnímat a tvořit, ale také o prožitku a poznání hovořit slovy.
6
Závěrečný monitoring emocí, check out
Pokud nemáme dostatek času, pak závěrečný monitoring rovnou spojujeme s reflexí. Máme-li čas, po reflexi žák vyzveme, aby dnes naposled vzali pocitovou kartu a aby sdíleli emoci, s jakou odcházejí. Závěrečný monitoring emocí opět provádíme s pocitovými kartami (nebo) a slovním vyjádřením. Lekce je vhodně orámována, když se také "odhlásíme", provedeme check out například slovem na závěr nebo rychlou zpětnou vazbou.
Autorka námětu: Petra Šobáňová
Autorka ilustrací: Kateřina Janků
Comments