Tato expresivní úloha založená na tvůrčím psaní se zaměřuje na všímavost a sebevyjádření – a vede žáky a žákyně k tomu, aby vnímali přírodu jako zdroj inspirace a aby zakusili blahodárnost pobytu v přírodě pro své duševní zdraví, stabilitu a uspokojení. Úloha nabízí recepci klasických i zcela současných literárních textů a vede žáky k vlastnímu vyjádření prostřednictvím poezie.
Jak na to?
Společně s žáky naplánujeme pobyt v přírodě, např. v parku, v lese, na horách nebo u řeky či jezera. Anebo úlohu žákům doporučíme k využití v jejich volném čase.
Instrukce pro žáky:
Vydejte se do přírody a proměňte svou výpravu v literární text. Budete vnímat nejen dílčí motivy, jako je řeka, stromy, louka, ale i celou přírodu a sami sebe v ní. Pokusíte se vyjádřit, co právě prožíváte. Vyzkoušíte si jednu z metod tvůrčího psaní a zamyslíte se nad tím, proč básníky a spisovatele příroda fascinuje a jak se k ní vztahujeme jako lidé 21. století.
Průběh úlohy od evokace a uvedení do tématu až k expresivní aktivitě a reflexi:
1 Proč lidé píšou o přírodě? Zamyslete se!
Živly, přírodní procesy, řeky, moře, hory... přírodní jevy jsou v literatuře velmi častými motivy. Zamyslete se nad tím, proč tomu tak je, a zapište alespoň pět důvodů, které vás napadnou. Čím nás příroda fascinuje?
2 Přečtěte si báseň s motivem řeky starou 13 století
Tu Fu | Stoupal jsem na hory...
Vysoké nebe. Ostrý vítr skučí.
Opičák vřeští žalostně a sám.
Ostrůvek. Písek. Vlna na břeh tluče.
Létají bystře ptáci tam – – sem, tam.
A bez rozdílu všude listí padá,
letí a šustí, krouží, třepetá.
Bez konce řeka klidná hrbí záda,
přitéká, teče, teče, odtéká.
Podzimek kalný rozpřáh náruč svoji.
Já býval všude vždycky jenom host.
Na terasu vyjdu opuštěnou:
bolesti v žití bylo dost a dost.
Zkrušen jsem proto, že ve vlasech ráno
jsem po prvé nit bílou objevil? –
Dnes po prvé jsem mdlý a rozteskněný
černého vína číšku odstrčil.
(Ukázka je z knihy MATHESIUS, Bohumil. Nové zpěvy staré Číny.)
Věděli jste?
Tu Fu se narodil v roce 712 na severovýchodě Číny, zabýval se poezií a kaligrafií. Je jedním z největších starých čínských básníků.
3 A nyní se pro změnu věnujte básni svého vrstevníka!
Přírodní motivy můžeme najít v literatuře všech dob, využívají je samozřejmě také současní autoři. Způsob jejich psaní a prezentace díla se ale od starověkých autorů odlišuje. Nevěříte? Zaposlouchejte se do poezie svého vrstevníka, osmnáctiletého Lubomíra Tichého. Jeho básně můžete najít na zajímavé digitální platformě pro současnou poezii Psí víno (www.psivino.cz). Poslechněte si básně shromážděné v souboru nazvaném V Minecraftu ty stromy vypadaly jinak.
Zaznamenejte si přírodní motivy, jež v básních objevíte. Jak s nimi autor pracuje? Podaří se vám u tohoto básníka objevit nějaký charakteristický tvůrčí postup? Některou z básní přepište. Vyznívá na papíře nebo na monitoru jinak, než když ji vnímáme na videu přímo z úst autora?
„A řeka se stala slovem a to slovo byla řeka a ta řeka jsem já...“
K zamyšlení:
Mnohé motivy nebo tvůrčí principy v literatuře zůstávají i po tisíciletí stejné. Myslíte si, že i naše vnímání přírody je stejné? Nebo vidíme krajinu, řeku, les, zvířata jinak než lidé v době Tu Fu? Své myšlenky si zaznamenejte.
4 Je čas na vlastní psaní!
Posaďte se na vybraném místě v přírodě a na papír heslovitě popisujte vše, co vás upoutá. Co vidíte a slyšíte? Jaké pachy jsou okolo vás? Co vnímá vaše tělo? Nad psaním zprvu nepřemýšlejte. Za pár okamžiků se vám v hlavě začnou rojit asociace. Nechte je vznikat a volně, stručně je zaznamenávejte. V psaní neustávejte, ani když vás nic nenapadá. Pište i zdánlivé hlouposti nebo myšlenky, které s vaším úkolem vůbec nesouvisejí. Při psaní buďte sví, vyhýbejte se klišé. Postupně se vám v hlavě vynoří nitka souvislejší myšlenky. Jakmile se to stane, chyťte ji a začněte rozpracovávat. Zdokonalujte a upravujte formulace a nakonec zaznamenejte výsledek. Může mít podobu úvahy, líčení, příběhu nebo básně.
TIP!
Nemusíte psát spisovně! Podoba jazyka nám pomáhá vyjádřit obsah, proto se v literatuře běžně používají například novotvary, nespisovné výrazy, slang, nebo dokonce vulgarismy. Než ale budete svou poezii nebo prózu veřejně sdílet, pohlídejte si pravopis!
5 Sdílejte svoje literární díla
Výsledky svého psaní sdílejte s ostatními. Můžete uspořádat autorské čtení, anebo si texty přečtěte jen v kruhu spolužáků. Jistě vás zajímá, jaké texty vytvořili ostatní. Povyprávějte si o tom, co jste napsali!
Výsledek svého psaní můžete prezentovat podobně jako mladý básník Lubomír Tichý. Natočte video a doplňte ho nějakou zajímavou editací, případně vkusným výtvarným nebo hudebním prvkem.
Baví vás psaní? Pište dál!
Chcete si vyzkoušet metodu čínského básníka Tu Fu? Zde je stručný návod:
Nejprve barvitě popište všechny vjemy, jež jste v přírodě zaznamenali. (Ostrý vítr skučí. Opičák vřeští...)
Pak se věnujte vybranému motivu (stromům, horizontu krajiny, řece): kromě popisu motiv doplňte nějakým obrazným pojmenováním (pamatujete si na učivo o tropech, že?), např. metaforou, nebo vybraný motiv popište jako živou bytost. (Bez konce řeka klidná hrbí záda.)
Vyjádřete vlastní náladu, duševní stav nebo své životní téma či problém. (Bolesti v žití bylo dost a dost. Zkrušen jsem...)
Námět: Petra Šobáňová
Foto a zdroj videa Lubomíra Tichého: Psí víno, text básně Tu Fu převzat z knihy Bohumila Mathesia Nové zpěvy staré Číny, 1949
Comments