Jednou ze zajímavých otázek psychologie — ale i bytového či produktového designu, architektury a urbanismu — je otázka, jak prostředí, v němž se pohybujeme, ovlivňuje naši náladu, energii a pocit životního uspokojení. Odborníci se shodují, že kvalita našeho životního prostoru ovlivňuje nejen naši momentální náladu (tedy naše pocity libosti, chuti k jídlu, schopnosti soustředění aj.), ale i náš životní styl nebo pocit uspokojení. Proto se čím dál častěji řeší téma bytového designu nebo třeba problém vizuálního smogu ve městech. Existuje dokonce obor environmentální psychologie, který přináší poznatky o vlivu prostředí na náš psychický stav. I když nelze vliv prostředí přeceňovat (a dávat mu za vinu, když se necítíme dobře), některé články naznačují, že lidé v harmonicky zařízených prostorách nebo lidé obklopení přírodou a esteticky čistým veřejným prostředím mohou vykazovat nižší hladiny stresu a celkově se cítí lépe. Pojďme si udělat vlastní „průzkum“ a zamysleme se nad tím, jak se cítíme ve svém prostředí a jak své vnímání viditelně vyjádřit!
Pojďme vytvořit vlastní pocitovou mapu svého životního prostoru a zaznamenejme do ní nejen objektivní skutečnosti, ale také své emoce ovlivněné místy, jimiž denně procházíme, nebo v nichž trávíme svůj čas. Zpracujte své subjektivní pozorování a vytvořte originální pocitovou mapu!
1 Seznamte se s pocitovými mapami a jejich možnostmi
Každý z nás zná klasické mapy — ať již historické, ručně kreslené, anebo současné, digitální. Dnešní zobrazovací možnosti nabízejí různé zajímavé vizualizace — noční či denní zobrazení, mapy dopravní, turistické, ale i mapy zachycující výskyt různých jevů, např. migrace lidí, výskytu nějakých druhů zvířat, proudění větru apod. Zvláštním typem netradičních map jsou mapy pocitové.
Čím jsou jedinečné? Zachycují lidské pocity, myšlenky a zkušenosti vztažené k určitému prostoru. Zpravidla se vytvářejí pocitové mapy měst nebo míst, která lidé často navštěvují. Jejich základem je sběr dat od občanů, kteří odpovídají na různé otázky, např. kde se cítí bezpečně, a kde naopak nebezpečně, na která místa jsou hrdí, kde rádi tráví volný čas. Nebo třeba kde jsou místa, jimž se raději vyhýbají. Mapy pak ukazují koncentraci shodných odpovědí a podávají zajímavý obraz o městě a jeho obyvatelích.
Ukázka pocitové mapy města Rožnova pod Radhoštěm, jímž protéká Rožnovská Bečva. Mapa ukazuje, kde obyvatelé města rádi tráví svůj volný čas. Asi vás neudiví, že je to v zelené zóně — v parku u řeky.
VĚDĚLI JSTE?
Pocitové mapy se dnes využívají jako nástroj, který ukáže, jak lidé vnímají lokality, v nichž bydlí. V mnohých městech pomáhají participativnímu plánování úprav veřejných prostor. Navštivte portál https://www.pocitovemapy.cz/ a zjistěte víc!
Ukázka pocitových map části Prahy a města Krnov. Podívejte se, na jaké ukazatele se zadavatelé soustředili. Jak občané odpovídali? Zdrojem map je portál www.pocitovemapy.cz. Prohlédněte si mapy přímo na monitoru a zkuste odhalit, která místa mají občané v oblibě.
2 Sbírejte pocitová geodata!
Vaším úkolem bude vytvořit pocitovou mapu „svého území“. Může jít o mapu vašeho okolí, mapu vaší čtvrti nebo mapu prostoru, v němž se denně pohybujete. Variantou úlohy je tvorba kolektivní mapy, viz dále.
Abyste mohli pocitovou mapu vytvořit, je třeba si stanovit několik charakteristik v podobě vybraných emocí. Připravte jich alespoň 5. Jaké emoce budete sledovat a zaznamenávat?
Pak sbírejte data — můžete jednak vytvořit svou mapu (jediným respondentem budete vy), anebo vytvořit mapu zachycující pocity více respondentů. Je možné třeba vytvořit mapu své školy a čtvrti, která ji obklopuje — a data můžete sbírat od spolužáků nebo všech žáků a učitelů na vaší škole. Pokud zůstanete u původního zadání a budete tvořit pouze svou osobní mapu (jen se svými vlastními emocemi), pak budete zdrojem dat pouze vy sami. Zvolte možnost, která se vám nejvíce zamlouvá!
Pak se rozhodněte, jestli budete pracovat se skutečnou mapou či plánem prostoru, anebo jestli bude vaše podkladová mapa úplně slepá — prostě kus velkého prázdného papíru. Do podkladu zaznačte jemnou linkou místa, s nimiž se spojují určité emoce. Sbíráte-li data od více osob, pak zachyťte koncentraci odpovědí.
Jak mohou znít otázky, které si budete klást? Třeba takto:
Jakou má barvu můj pokoj, moje ulice nebo škola? Jak se cítím v určitém místě? Které místo ve mně vzbuzuje negativní pocity? Kde se naopak cítím dobře? Jak příjemná jsou místa, jimiž denně procházím? Kam chodím rád? Kde se cítím nebezpečně? Ke kterým místům cítím odpor? Co přesně ovlivňuje mé pocity? Je to jen vzhled daného prostoru, nebo spíše sociální kontext — lidé, které tam potkávám, člověk, který danému prostoru dominuje, situace, které na daném místě zažívám, apod.?
3 Vytvořte pocitovou mapu
Sesbíraná data poté výtvarně zpracujte. Nejprve každé z emocí přiřaďte určitou barvu. Barvu můžete vybrat zcela podle svého. Pokud byste se chtěli inspirovat, doporučujeme vám prohlédnout si zajímavou interaktivní mapu emocí propojených s uměleckými díly. Mapa vám jednak připomene širokou škálu lidských emocí a jednak vám ukáže, jaké barvy si lidé s konkrétními emocemi spojují. Až mapu „prošmejdíte“, možná budete lépe vědět, jakou barvu bude mít na vaší mapě smutek a jakou nadšení nebo láska.
Každá správná mapa má legendu, tedy vysvětlivky. Ta vaše bude mít podobu seznamu vybraných emocí a barev, jež jste jim přidělili.
Svou pocitovou mapu namalujte na dostatečně velký papír třeba temperou nebo akvarelem. Jednotlivá místa mohou být označena buď jednolitou skvrnou, anebo můžete promyšleně pracovat se sytostí barvy. Najděte svůj vlastní způsob!
Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley se ve spolupráci s Google Arts & Culture zaměřili na zkoumání emocí, jež v nás vyvolávají umělecká díla. 1 300 lidí popsalo, jak se cítí před vybranými obrazy. Výsledky odhalily 25 různých emocí, jež nyní tvoří hotovou interaktivní mapu. Ta obsahuje nejen díla, jež vyvolávala konkrétní emoce, ale také jejich barevnou skladbu. A to pro nás může být zajímavé! Viz https://artsexperiments.withgoogle.com/art-emotions-map/
4 Prezentujte hotové mapy a povídejte si o nich s ostatními!
Představte ostatním, kde se cítíte dobře, a kde naopak špatně. Jsou v okolí místa, jimž se raději vyhýbáte? Co je důvodem? Napadají vás nějaká doporučení pro úpravy školy nebo veřejných prostor ve vašem okolí? Co myslíte, mají zelené či vodní plochy a příroda vůbec vliv na náš pocit pohody? Pokud ano, jak je možné tento poznatek zohlednit při úpravách měst?
Vysvětlete ostatním rovněž svou volbu barev a to, jak se použité barvy vztahují k vašemu osobnímu prožívání. Společně se zamyslete nad tím, jaké pocity v nás určité barvy vyvolávají a jak s touto skutečností můžeme pracovat v umění.
Pro zájemce:
Může mapa vypadat úplně jinak? Co myslíte, mohli byste svou pocitovou mapu vytvořit pomocí audiovizuálních prostředků?
Umělci mívají originální nápady, jež jim umožňují ukázat nový pohled na nějakou skutečnost. Třeba na město. Česká umělkyně Markéta Baňková vytvořila obdobu pocitové mapy dříve, než se staly trendem. Její digitální projekt New York City Map z roku 2000 je virtuálním průvodcem po částech New Yorku, jež umělkyni během jejího pobytu ve městě připadaly nejzajímavější. Mapa je autorčiným osobním deníkem a originálním dokumentem času, který ve městě strávila. Výsledek má podobu interaktivní webové stránky s fotografiemi, záznamy zvuků a texty. Prohlédněte si jej a poznejte jednu z možných podob “pocitové mapy”. Viz https://www.nycmap.com/index.html
Námět a grafika: Petra Šobáňová, obrázky: pocitovemapy.cz, https://artsexperiments.withgoogle.com/art-emotions-map/ a webové stránky Markéty Baňkové
Comments