top of page

Kyberšikana a další formy kybernetické agrese | Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování

  • Obrázek autora: Petra Šobáňová
    Petra Šobáňová
  • 20. 3.
  • Minut čtení: 2

Kamil Kopecký a René Szotkowski z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého připravili přílohu 7 Metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování, která je zaměřená na kyberšikanu. Metodické doporučení MŠMT vymezuje klíčové pojmy, začleňuje prevenci do školních programů a popisuje roli pedagogů i institucí v systému prevence.



Kyberšikana je forma agrese, která se uplatňuje vůči jedinci či skupině osob s použitím informačních a komunikačních technologií (počítačů, tabletů, mobilních telefonů a dalších moderních komunikačních nástrojů) a ke které dochází opakovaně, ať už ze strany původního agresora či dalších osob – tzv. sekundárních útočníků (např. opakované sdílení nahrávky, opakované komentování apod.).

 

Ačkoli je kyberšikana zpravidla definována jako činnost záměrná, může vzniknout i nezáměrně – např. jako nevhodný vtip, který se v on-line prostředí vymkne kontrole.

 

Kyberšikana je často zaměňována s tzv. on-line obtěžováním. Termínem on-line obtěžování označujeme jednorázové útoky, jejichž dopad je pouze dočasný. „Opravdová“ kyberšikana musí splňovat zejména kritéria opakovanosti, musí být dlouhodobá a musí být vnímána jako ubližující. Oběť se pak nedokáže útokům účinně bránit, existuje mocenská nerovnováha.


Dehonestování (ponižování, nadávání, urážení) v on-line prostředí, vyhrožování a zastrašování, vydírání, očerňování (pomlouvání) – to jsou nejznámější projevy kyberšikany, se kterou se setkává nemalá část dospívajících. V mnohém jsou tyto projevy rizikového chování podobné tradičním projevům šikany, jak ji známe i z běžného fyzického prostředí.

 

On-line prostředí a možnosti digitálních nástrojů vedle toho přinášejí i další specifické projevy. Patří k nim publikování ponižujících videozáznamů, audiozáznamů nebo fotografií, ponižování a pomlouvání ve skupinách, krádeže identity (impersonation) a její zneužití, ztrapňování pomocí falešných profilů, provokování a napadání uživatelů v online komunikaci (flaming/bashing) nebo zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť (trickery/outing). Neméně bolestivé, až devastující může být pro oběť také vyloučení z virtuální komunity (exclusion), obtěžování (harassment), specifické formy kyberšikany spojené s hraním on-line her, happy slapping (v překladu „zábavné fackování“), kyberstalking (pronásledování ve spojení s využitím informačních komunikačních technologií) nebo webcam trolling (zneužívání webkamer pro manipulaci uživatelů internetu prostřednictvím podvržených videozáznamů).

 

Co si s těmito projevy počít prozradí Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování, jež pro MŠMT připravil autorský tým Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Metodické doporučení si můžete stáhnout zde.




Comments


bottom of page