Duševní zdraví a nemoc

Duševní zdraví je nedílnou a nezbytnou součástí celkového zdraví člověka. Duševní zdraví je stav duševní pohody, který lidem umožňuje vyrovnat se se stresem života, realizovat své schopnosti, dobře se učit a pracovat a přispívat ke své komunitě. Duševní zdraví je klíčovou součástí a předpokladem našeho wellbeingu.

V každém okamžiku lidského života může dojít ke spojení různorodého souboru individuálních, rodinných, komunitních a strukturálních faktorů, jež duševní zdraví jedince chrání a podporují, anebo jej naopak mohou narušovat. Ačkoli většina lidí je odolná, lidé, kteří jsou vystaveni nepříznivým okolnostem – mezi něž patří chudoba, násilí, postižení a důsledky nerovností – jsou vystaveni vyššímu riziku rozvoje duševního onemocnění.

Mezinárodní klasifikace nemocí uvádí celou řadu duševních onemocnění.

Statistiky Světové zdravotnické organizace uvádějí, že v roce 2019 žil 1 z 8 lidí, neboli 970 milionů lidí na celém světě, s duševní poruchou, přičemž nejčastější byly poruchy úzkostné a depresivní. V roce 2020 počet lidí žijících s úzkostnými a depresivními poruchami výrazně vzrostl, a to kvůli pandemii COVID-19. Počáteční odhady ukazují 26% a 28% nárůst u úzkostných a depresivních poruch za pouhý jeden rok. Zatímco účinné možnosti prevence a léčby existují, většina lidí s duševními poruchami a onemocněními nemá k účinné péči přístup. Mnoho lidí také kvůli onemocnění zažívá stigmatizaci, je diskriminováno a jsou porušována jeho lidská práva. K vážným duševním onemocnění, tedy takovým, jež významně narušují nebo omezují život jedince, patří bipolární porucha a schizofrenie. Mezi častá onemocnění patří úzkostná porucha, deprese, posttraumatická stresová porucha, poruchy příjmu potravy

​

Duševní porucha je charakterizována klinicky významnou poruchou kognice, emoční regulace nebo chování jedince. Obvykle je spojena s úzkostí nebo poruchou v důležitých oblastech fungování. Existuje mnoho různých typů duševních poruch. Duševní poruchy mohou být také označovány jako "mental health conditions". Ten je širším pojmem zahrnujícím duševní poruchy, psychosociální postižení a (jiné) duševní stavy spojené se značným distresem, poruchou fungování nebo rizikem sebepoškozování. 

Polovina všech duševních chorob začíná ve věku 14 let, ale většina případů zůstává neodhalena a neléčena. Pokud jde o zátěž onemocněním u adolescentů, deprese je třetí hlavní příčinou. Sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí mezi 15-29letými. Škodlivé užívání alkoholu a nelegálních drog mezi mladistvými je v mnoha zemích hlavním problémem a může vést k rizikovému chování, jako je nebezpečný sex nebo nebezpečná jízda. Znepokojivé jsou také poruchy příjmu potravy.

Naštěstí se stále více uznává význam pomoci mladým lidem budovat mentální odolnost již od nejútlejšího věku, aby se dokázali vyrovnat s výzvami dnešního světa. Rostou důkazy o tom, že podpora a ochrana zdraví dospívajících přináší výhody nejen pro zdraví dospívajících, a to jak v krátkodobém, tak dlouhodobém horizontu, ale také pro ekonomiky a společnost, přičemž zdraví mladí dospělí jsou schopni více přispívat k pracovní síle, rodiny a komunity a společnost jako celek.

Pro budování duševní odolnosti od raného věku lze udělat mnoho, abychom pomohli předcházet duševnímu strádání a nemocem mezi dospívajícími a mladými dospělými a zvládli a zotavili se z duševních nemocí. Prevence začíná uvědoměním si a pochopením včasných varovných příznaků a symptomů duševního onemocnění. Rodiče a učitelé mohou pomáhat budovat životní dovednosti dětí a dospívajících, které jim pomohou zvládat každodenní výzvy doma i ve škole. Ve školách a jiných komunitních prostředích lze poskytovat psychosociální podporu a samozřejmě lze zavést, zlepšit nebo rozšířit školení pro zdravotníky, které jim umožní odhalit a zvládnout poruchy duševního zdraví. Investice vlád a zapojení sociálního, zdravotnického a vzdělávacího sektoru do komplexních, integrovaných a na důkazech podložených programů pro duševní zdraví mladých lidí jsou zásadní. Tato investice by měla být spojena s programy na zvýšení povědomí mezi dospívajícími a mladými dospělými o způsobech, jak pečovat o své duševní zdraví, a pomoci vrstevníkům, rodičům a učitelům vědět, jak podporovat své přátele, děti a studenty. Na to se zaměřuje letošní Světový den duševního zdraví.