Phubbing – novodobá závislost na chytrých telefonech, která narušuje naše vztahy a duševní zdraví
Phubbing je termín, který možná není všeobecně známý, ale jeho dopad na naše mezilidské vztahy je stále zřetelnější. Tento jev spočívá v tom, že člověk při rozhovoru nebo při společenském setkání upřednostňuje svůj smartphone před interakcí s ostatními lidmi. Příčinou je často naše závislost na sociálních médiích, zprávách nebo hrách. V tomto článku na portále Učitel21 se můžete dočíst, co phubbing přesně znamená, jaký má vliv na naše životy a jaké kroky můžeme podniknout, abychom se tomuto nežádoucímu chování vyhnuli. Jak ukazují výzkumy, phubbing má negativní vliv na duševní zdraví. Zvyšuje úzkost, stres a pocity osamělosti, protože člověk ztrácí schopnost navazovat hluboké a smysluplné vztahy. Dlouhodobě to může vést k rozvoji depresí nebo úzkostných poruch.
Jak na digitální wellbeing | Edukační video k tématu kyberbezpečnosti
Pojem digitální wellbeing se objevil v souvislosti s nárůstem negativních jevů vyvolaných virtuální komunikací a častému pobytu lidí ve virtuálním prostoru. Digitální wellbeing si můžeme představit jako vyvážený digitální životní styl a zdravé digitální návyky. V současné vysoce digitalizované společnosti je důležité najít přirozenou rovnováhu mezi aktivním a smysluplným využíváním moderních technologií a dalšími aktivitami, které nejsou s technologiemi přímo propojeny. Animované video autorů Centra E-Bezpečí objasní základní pojmy a upozorní na zásady spojené se zdravými digitálními návyky, jako je vyvážené užívání technologií a virtuální komunikace, dodržování zásad bezpečného používání technologií, empatie, právní vědomí a etické chování na internetu. Video je volně dostupné na YouTube a lze je využít v rámci preventivních programů nebo ve výuce vzdělávacího oboru informatika.
Proč si děti na internetu ubližují?
Ve většině případů kyberšikany, o kterých informují média a organizace, které se intervencí či prevencí v oblasti kyberšikany zabývají, se velmi často dozvídáme pouze to, co bylo výsledkem kyberšikany. Na naše emoce pak silně působí příběhy dětských obětí – dozvídáme se např. informace o tom, že se spolužáci v online prostředí posmívají spolužačce, sdílí její fotografie s posměšnými komentáři, snaží se poškodit její pověst, natáčí ji o přestávkách, jak se dehonestující video spolužáka šíři po YouTube či TikToku apod. Abychom však pochopili, proč ke kyberšikaně dochází a jak minimalizovat riziko jejího vzniku v prostředí školy, nesmíme se dívat pouze na její výsledek, ale také na to, proč k situaci došlo. A právě na motivy, které ke kyberšikaně vedou, se zaměříme v našem dnešním textu. Motivů pro realizaci kyberšikany je celá řada, výzkumníci obvykle uvádějí 5–8 hlavních motivů, které stojí u zrodu kyberšikany. V praxi se samozřejmě motivy různě kombinují, doplňují a prolínají. V článku z portálu Učitel21 se dozvíte víc!
Pokud se naučíme pracovat s emocemi na internetu, ověřovat si informace a posuzovat relevanci zdrojů, pak je těžší s námi manipulovat a staneme se odolnějšími
Jak na to, ukáže nová příručka pro učitele, jež vznikla na olomoucké pedagogické fakultě. Zaměřuje se podporu mediální gramotnosti
a nese název Na pravdě záleží – Jak učit o pravdě a lži na internetu (příručka pro učitele). Pro pedagogy — k volnému využití — ji připravili Kamil Kopecký, Dominik Voráč a René Szotkowski z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci v rámci vědeckovýzkumného hubu Central European Digital Media Observatory. Příručka nabízí různé možnosti, jak s tématem pravdy a lži v online prostředí pracovat a jak přispět k duševní odolnosti a digitálnímu wellbeingu.
Každý druhý uživatel sociálních sítí v Česku se nezajímá o zabezpečení svého účtu, ukázal výzkum
Více než 80 % uživatelů sociálních sítí je používá (téměř) každý den, ale jen polovina z nich se zajímá o zabezpečení svých účtů. Zájem o bezpečnost se projevuje především u mladších lidí, naopak s postupujícím věkem klesá. Více než polovina uživatelů nepoužívá dvoufázové ověření, téměř dvě třetiny respondentů by pak uvítaly návod na zlepšení zabezpečení účtu, ukázal nejnovější výzkum společnosti Meta a výzkumné agentury Median v České republice.
Zásady efektivní prevence kybernetické kriminality | Edukační video k tématu kyberbezpečnosti
Další z připravených animovaných videí se zaměřuje na efektivní způsoby prevence rizikového chování. Poukazuje na to, že je důležité, aby byly preventivní aktivity přiměřeny věku a aby byly soustavné a dlouhodobé. Stejně tak upozorňuje na důležitost interaktivity vzdělávacích aktivit, přičemž klíčová je především aktivita publika. K důležitým preventivním zásadám patří také orientace preventivních aktivit nejen na znalosti a dovednosti, ale především na postoje a změny chování. Stejně tak je zásadní, aby prevence cílovou skupina nestrašila! Video je volně dostupné na YouTube a lze je využít v rámci preventivních programů nebo při přípravě výuky vzdělávacího oboru informatika.
Bezpečné chování na internetu pro kluky a pro holky. Nová kniha je určena především učitelům a žákům, své využití však najde také u rodičů
„Knížku jsme navrhli především jako publikaci didaktickou, zacílenou přímo na učitele základních či středních škol a další vzdělavatele, kteří pracují s dětmi. Publikace tvoří ucelený soubor aktivit (námětů do hodin, pracovních listů a dalších činností), které se zaměřují na posilování digitální a mediální gramotnosti žáků, přičemž aktivity jsou uspořádány do 8 tematických oblastí odrážejících problémy, se kterými se děti v současnosti setkávají v online prostředí,“ uvádí Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, hlavní autor publikace. V knížce tak narazíme na aktivity které se zaměřují na základy počítačové bezpečnosti, na problematiku zabezpečení účtů, digitální stopy, sdílení a označování uživatelů, nechybí ani kapitoly věnované mobilním telefonům a jejich zabezpečení.
Mnoho rodičů si neuvědomuje, že sdílená fotografie či video zachycující jejich dítě může být zneužita a může dítěti ublížit
Nový výzkum Sharenting u českých rodičů, který společně zrealizovalo Centrum prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Microsoft ČR, se věnuje problematice tzv. sharentingu, tedy rizikovému sdílení citlivých informací dětí v online prostředí jejich vlastními rodiči. Do výzkumu, který probíhal od března do července letošního roku, se zapojilo celkem 2481 rodičů (převážně matek) z celé České republiky. „V našem výzkumu mapujeme, jaké informace rodiče o svých dětech v online prostředí sdílejí a zda toto sdílení považují za rizikové. Mnoho rodičů si totiž neuvědomuje, že sdílená fotografie či video zachycující jejich dítě může být zneužita a může dítěti ublížit,“ uvádí Kamil Kopecký, vedoucí výzkumného týmu z Univerzity Palackého v Olomouci. Výzkumníci zkoumali nejenom to, jaké informace a materiály rodiče o dětech sdílejí, ale také to, zda čeští rodiče žádají své děti o souhlas se zveřejněním fotografie či videa, na kterých je dítě zachyceno např. v nějaké choulostivé situaci. A také to, jaké druhy fotografií či videí považují čeští rodiče za nebezpečné.
Animovaná edukační videa radí, jak se chovat bezpečně v online prostoru
Univerzita Palackého reaguje na čím dál častější kyberútoky a prostřednictvím výukových materiálů chce posilovat digitální gramotnost nejen studentů a pedagogů UP. Prvních šest animovaných snímků ze série krátkých edukačních videí lze zhlédnout na univerzitním YouTube či platformě UPstream. Série Bezpečnost v kyberprostoru je zaměřena například na problematiku vytvoření bezpečného hesla, škodlivých programů či kybernetických útoků. Seznamuje také s rizikovým chováním na internetu. Videa obsahují i rady, jak situacím předcházet či jak je případně řešit. „Naším cílem je posilovat digitální gramotnost našich zaměstnanců a studentů, chceme jim pomoci se lépe orientovat v kyberprostoru a naučit je, jak mohou předcházet kyberútokům, kterým jsme bohužel vystavování čím dál častěji. Umět je rozpoznat a umět se jim bránit, to jsou klíčové dovednosti, které bychom si všichni měli osvojit a díky nimž bude univerzita lépe chráněna
Jak může vypadat kyberšikana?
Zveřejňování citlivých informací a fotografií, urážky, ale také prankování, či vydírání. Různé podoby tohoto fenoménu představuje další video z dílny projektu E-Bezpečí! Kyberšikana představuje komplex rizikových komunikačních jevů, ke kterým patří verbální formy agrese, zneužití fotografií a videí, ale také např. vydírání a vyhrožování. K novým formám pak patří kyberšikana spojená s online hrami. V tomto dalším článku se také můžete podívat na různé motivy a spouštěče kyberšikany. Díky tomu lze pochopit, proč ke kyberšikaně dochází a jak je možné v prostředí školy minimalizovat riziko jejího vzniku.
Seriál Datová Lhota provede školáky virtuálním světem
Datová Lhota je animovaný seriál, který dohromady vytvořila Česká televize, Matematicko-fyzikální fakulta UK a společnosti CZ.NIC. Vzdělávací projekt má za cíl srozumitelně a zábavně přiblížit dětem svět počítačů a internetu. Kromě desetidílného seriálu je součástí celého projektu také webová stránka, na které zájemci naleznou celou řadu doplňkových výukových materiálů. Učitelé mohou během výuky využít také stránku Datová Lhota ve škole. Zde naleznou šest modelových hodin, které do výuky zapojují konkrétní díly seriálu i další videa, která v rámci projektu Datová Lhota vznikla.
Edukační video k tématu kyberbezpečnosti a rizikových jevů na internetu
V rámci projektu Prevence v kyber!, na němž spolupracovala Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Ministerstva vnitra ČR, vznikly čtyři vzdělávací videospoty. Ty se soustředí na kyberkriminalitu, její prevenci, rizikové online hraní a digitální wellbeing. První z animovaných videí se zaměřuje na kyberkriminalitu jako komplexní problém. Popisuje základní typy kybernetické kriminality a zároveň zobrazuje, jak se v posledních letech kyberkriminalita vyvíjí a jak se běžná kriminalita přesouvá právě do online světa. Autoři projektu E-Bezpečí upozorňují na to, že oficiální statistiky zachycují pouze nahlášené případy, velké množství incidentů však nahlášeno není a oběti se obávají svěřit se se svými problémy Policii ČR.
Digitální wellbeing
Jak se cítit dobře v digitálním světě, jak využívat digitální nástroje, aby nám sloužily, ale neškodily, jak přispět k duševní hygieně se zodpovědným využíváním digitálního obsahu a on-line komunikace.
Tip odjinud: Vyzkoušejte si, jak přežít válku
Poslední dobou se objevuje stále více her, které je možné využít ve výuce. Tentokrát vám představíme počítačovou hru This War of Mine, která se dokonce v Polsku dostala na oficiální seznam doporučené literatury ve školách. Hráči se v této válečné hře ujmou skupinky civilistů, kteří se snaží přežít v obleženém městě během války. Úkolem hráčů je shánět jídlo a suroviny, budovat vlastní úkryt a především přežít celý konflikt. Kromě materiálních potřeb ale musí řešit také morální dilemata, která hra hráčům předkládá (např. pomoc sousedům v nouzi); hráčova rozhodnutí pak mají vliv na psychický stav postav, který se dále promítá do dalšího hraní i do závěrečného hodnocení. Hra, o níž se více dočtete na portále Učitel21, ukazuje, jak lze digitální technologie využít k formativnímu prožitku a zamyšlení.