Nápady pro journaling s prvky duševní hygieny
V jakých situacích a z čeho mám v životě radost? Za co ve svém životě pociťuji vděčnost? S kým nebo v jakých situacích se směji a cítím...
top of page
Knihovna materiálů ke studiu
Využijte naše publikace, studijní materiály, didaktické prostředky, překlady zahraničních příruček a další odborné tipy ke studiu a inspiraci pro sebe i pro využití ve škole!
KDYŽ CHCI VĚDĚT VÍCE...
Stáhněte si naše tipy do výuky, přípravy na lekce a metodickou inspiraci pro práci s třídou.
Když chceme být svým žákům a žákyním oporou, naše vlastní vzdělávání nikdy nekončí...
Monology, které vedeme se svou duší | Psaní deníku, journaling jako cesta k sebepoznání a duševnímu zdraví
Snad každý si někdy zkoušel psát deník, anebo měl ten úmysl. Pro někoho se stává obdobou deníku psaný diář, jiný využívá digitální formy deníku a zápisků. V poslední době se čím dál častěji hovoří o journalingu a postupně se tímto slovem označuje technika duševní hygieny a sebereflexe, využívaná v běžném kontextu, ale i během terapie. Journaling a určité otázky kladené klientovi se využívají také v koučingu. Zatímco deník může mít mnoho podob a různé obsahy podle záměru a založení autora, journaling se soustředí na sebepoznání, sebereflexi a osobní růst. Centrem je sám autor a jeho prožívání. Deník je pak záznamem jeho osobní cesty za dosažením životních cílů a prostředkem duševní hygieny či terapie. A jak to vlastně může fungovat? Jak se odehraje nějaký pokrok nebo jak můžeme psaním něco objevit nebo něčeho dosáhnout? Vždyť během psaní jsme zdrojem podnětů jen a pouze my sami? Odpověď je jednoduchá. Jen my sami a nikdo jiný můžeme ve své životě něco změnit nebo na něco přijít – a odpovědi na životní otázky můžeme najít jen sami v sobě.
Připravujeme pro vás!
Early Adolescent Skills for Emotions
Připravujeme pro vás českou adaptaci souboru materiálů Světové zdravotnické organizace k tématu zvládání emocí.
Již brzy!
Sociální bezpečí na českých vysokých školách v kontextu akademické etiky | Tereza Smužová, Univerzita Karlova
Sociální bezpečí lze definovat jako ideální stav prostředí, ve kterém je chování a jednání všech přítomných přirozeně vedeno principy kolegiality, integrity, rovnosti, respektu, otevřenosti a pozornosti k ostatním a kde jakákoliv forma nežádoucího chování, zastrašování, agrese, šikany nebo diskriminace je považována za nepřijatelnou, a to bez ohledu na to, zda se jedná o studentky a studenty nebo zaměstnankyně a zaměstnance. Sociální bezpečí je tedy založené na mezilidských vztazích, v sociálně bezpečném prostředí se lidé necítí ohroženi chováním druhých a jsou si jisti, že mohou svobodně vyjádřit svůj názor, aniž by byli uráženi, ponižováni, zastrašováni či umlčováni. Charakteristikami sociálně bezpečného prostoru je neustálé věnování pozornosti otázce, jaké chování je a není žádoucí a reflexe mocenské nerovnováhy. Více informací o sociálním bezpečí a doporučení pro vysoké školy najdete v dokumentu Sociální bezpečí na českých vysokých školách v kontextu akademické etiky, který si můžete stáhnout zde a nebo — spolu s dalším zajímavým obsahem — na webové adrese Férová univerzita v rámci webových stránek Univerzity Palackého v Olomouci. Autorka publikace: Tereza Smužová, kancelář rektorky, Univerzita Karlova
bottom of page